Pøízrak

<p>Smrtící hák naostøený tak Aby jedinou ranou ti hlavu rozsek Vzduchem se mihne a ráno klidné Proal výkøik hrùzy z trosek Starého domu, teï vlhkého hrobu Jenž se lidským masem plní Zbytky lidských tìl, podél starých stìn Køik obìtí v nich se ztlumí </p><p>V jedné ruce sekeru A v druhé hák Po lese se prochází Smrti pøízrak Mrtev jest již staletí Nezbavil se prokletí Shání lidské obìti Pro vykoupení </p><p>Sekeru svou jenom tak volnì v ruce svírá Hustou mlhou, noèní tmou zvolna kráèí dál Rukávem lepkavou krev z tváøe neotírá Tolik úlovkù dnes snad ani neèekal Poèká až èerná tma do ticha lesa vstoupí A mlžný opar se rozprostøe nad zemí A pak veden touhou po èerstvém lidském mase Vyrazí naplnit starý sklep v podzemí </p><p></p><p>Až naplní mrtvolami ten svùj starý dùm </p><p>Pøedstoupí pøed vládce pekel pøipojí se k snùm </p><p>Aby splnil pøísahu jenž ve smrti své dal </p><p>Neb i on byl sekerami rozsekán </p><p>Tìlo jeho rozètvrtili a na háky rozvìsili </p><p>Podivný prý se jim zdál s Ïáblem v noci rozmlouval </p><p>Vesnièané hloupí jsou tak ho radši zabijou </p><p>Ze své smrti povstal Pøízrak </p><p></p><p>Smrtící hák... </p><p></p><p>V lese chata tichá stojí - vstoupit tam se každý bojí </p><p>Pøízrak tam prý lidi loví - každý zná jeho hák </p><p>Sekeru svou neopouští - další tìlo ukryl v houští </p><p>Rozseká na kusy - a krve zbavené</p>